Nitrooční tlak

Zvýšený nitrooční tlak představuje největší riziko pro vznik zeleného zákalu. Stejně jako vysoký tlak krve poškozuje cévy, vysoký nitrooční tlak může poškodit oční nerv, a tím samozřejmě i náš zrak.

Co určuje výši nitroočního tlaku

Oko je uvnitř vyplněno nitrooční tekutinou, která je vylučována dovnitř oka. Protože nitrooční tekutina se stále znovu doplňuje, její přebytek je odváděn systémem kanálků. Odvodné kanálky jsou umístěny v oku mezi rohovkou a duhovkou. Pokud je znemožněn odtok nitrooční tekutiny těmito kanálky, tekutina se uvnitř oka „hromadí“a nitrooční tlak se zvyšuje.

Jaký nitrooční tlak je normální?

Výpadky v zorném poli u pokročilého stupně zeleného zákalu

Určit normální hodnotu nitroočního tlaku může být ošemetné. Zelený zákal totiž může vznikat i při zdánlivě nízkých hodnotách nitroočního tlaku. Naopak hodnoty vysoké ještě nemusejí znamenat, že zelený zákal bezprostředně hrozí. Někteří lidé mají zvýšenou hodnotu nitroočního tlaku celý život a zeleným zákalem nikdy neonemocní.

Obecně lze říci, že hodnota nitroočního tlaku do 20 torrů je většinou bezpečná a zelený zákal při ní nehrozí. Naopak při hodnotách nad 30 torrů se zelený zákal většinou rozvine. Oblast mezi dvaceti a třiceti torry je velmi individuální a nitrooční tlak i celkový stav oka je třeba pravidelně sledovat.

převzato z www.zeleny-zakal.cz

Přednášky ke stažení

Nově v sekci SEMINÁŘE naleznete ,, Prezentace ke stažení“.

Jsou zde ke stažení prezentace ze seminářů , které již proběhly. Přístupné jsou pouze pro řádné členy ŽKČOO. Je tedy nutné se přihlásit.

Seminář -Hotel Farma – ZRUŠEN

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
z důvodu malého zájmu je dnešní seminář v Pelhřimově v Hotelu Farma- ZRUŠEN.
Další semináře plánujeme na podzim.
Sledujte naše webové stránky www.zkcoo.cz

Pozvánka na třetí seminář ŽKČOO – Hotel Farma

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

zveme Vás na třetí letošní seminář, který se uskuteční dne 11.června 2018 v 18.00 hod v Pelhřimově v Hotelu  Farma (Služátky 25, 393 01 Pelhřimov)

www.hotel-farma.cz

Témata:

1) Reklamace v oční optice 

přednášející: PhDr. Ing. Jindřich Hanzlíček DiS,

2) Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) v oční optice

přednášející: Bc. Petr Daněk DiS,

3) Progresivní čočky

přednášející:  R. Baštecký

 

Součástí semináře bude malé občerstvení.

Vstup volný, ale prosíme o potvrzení účasti (jméno, název optiky)
na e-mail : gabriela@zkcoo.cz

PROSÍME O POTVRZENÍ ÚČASTI NA SEMINÁŘI NEJPOZDĚJI DO 8.6.2018!

 

Reklamace v oční optice

Reklamace v oční optice

Nový občanský zákoník (89/2012 v účinnosti od 1.1.2014) používá pojmy „záruka“ či „záruční doba“ v omezené míře a to pouze v souvislosti § 2113 a násl. a § 2619, kdy se k tomu prodávající (zhotovitel) dobrovolně zavazuje. Obecně pracuje s pojmy „právo z vadného plnění“, „právo z vady“, „jakost při převzetí“. V současné době panuje nejistota právních výkladů, nejsou zatím právní precedenty, zjednodušeně lze říci, že zboží by se mělo reklamovat do šesti měsíců, kdy je výhodnější postavení spotřebitelů v případném soudním sporu výslovně upraveno v § 2161 odst. 2 občanského zákoníku. (Doslova: “(2) Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.”)

Je třeba rozlišit režim kupní smlouvy a smlouvy o dílo. V případě kupní smlouvy má kupující možnost oznámit vady ve lhůtě 6 měsíců od převzetí (s výjimkou případu uvedeného níže
v ustanovení § 2103). V případě smlouvy o dílo je třeba vytknout zjevné vady při převzetí díla (viz níže uvedené ustanovení § 2605). U výroby brýlí dochází k prolínání obou typů smluv, jak je správně vysvětleno níže.

§ 2161

Jakost při převzetí

(1) Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,
a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,

b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,
c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,

d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a
e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.
(2) Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

§ 2103

Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

Občanský zákoník také nově zavádí institut ,, koupě zboží na zkoušku“:

§ 2150

(1) Kdo koupí věc na zkoušku, kupuje s podmínkou, že věc ve zkušební lhůtě schválí.
(2) Neujednají-li strany zkušební lhůtu, činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy. Plyne-li však z jednání o uzavření smlouvy, že věc má být prohlédnuta nebo vyzkoušena po odevzdání, běží zkušební doba ode dne odevzdání.

Koupi na zkoušku je třeba výslovně sjednat, neaplikuje se automaticky.

V případě zhotovení určité věci na zakázku se občanský zákoník řídí smlouvou o dílo:

§ 2586 Základní ustanovení
(1) Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele

dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

§ 2587

Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

§ 2604

Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

§ 2605

(1) Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.
(2) Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

§ 2615

(1) Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

§ 2617

Má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

§ 2618

Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

§ 2619

(1) Dal-li zhotovitel za jakost díla záruku, použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

(2) Záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla.

Zhotovení věci na zakázku je zvláštním druhem smlouvy o dílo. Již ze samotného názvu je patrné,že v případě zhotovení věci na zakázku,má objednatel zájem na zhotovení věci,která bude mít jím určené vlastnosti a není tak běžně dostupná k zakoupení(skříň na míru, dioptrické brýle,ušití šatů).Zásadní rozdíl mezi kupní smlouvou tak je ten,že věc v době uzavření smlouvy ještě neexistuje.Uzavřením tohoto typu smlouvy o dílo vzniká objednateli

právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky věc zhotovil a povinnost zaplatit zhotoviteli cenu za zhotovení věci.

Jinak řečeno

Zhotovení brýlí se tedy řídí v první řadě smlouvou o dílo, ovšem to se týká zejména zábrusu,dioptrických hodnot,centrace a podobně,tedy parametrů brýlí. Obecně lze říci – činnost optika probíhá v režimu smlouvy o dílo, případné vady je třeba vytknout ihned při převzetí. Ostatní vady zakázky jako je například kvalita obruby, se bude řídit ustanoveními OZ o koupi zboží(kupní smlouvy). Zde zákonná odpovědnost za vady u spotřebního zboží nadále trvá dva roky. Ve všech případech se však vada projevená do 6 měsíců považuje za vadu, kterou zboží mělo od počátku.V dalších měsících je právo zákazníka z vadného zboží již oslabeno tak, že musí prokázat zda nemá na vadě zboží podíl svým zacházením. V žádném případě již tedy neplatí dvouletá záruka tak, jak platila do 31.12.2013. Záruku je možno sjednat, a to na jakoukoli délku. Pozor, pokud výrobce obrub garantuje například na reklamním letáku, že obruba si své vlastnosti uchová po dobu 3 let, jde o jednostranné a závazné prohlášení o záruce.

Pokud tedy nebude objednatel brýle reklamovat do šesti měsíců, právo z vadného plnění má poměrně omezené, neboť by musel prokázat, že výrobek měl vadu již při předání a že za ni odpovídá prodávající (zhotovitel). Zatím nejsou k dispozici rozhodnutí soudů, ovšem dá se předpokládat, že reklamovat po více jak šesti měsících brýle může být velice obtížné, neboť nositel bude muset dokazovat, proč si nefunkčnosti zhotoveného díla nevšiml dříve (§2605).

U brýlí zhotovených dle lékařského předpisu je reklamace ještě komplikovanější, když je dílo zhotovené na písemnou objednávku objednatele. Zde, pokud optik zhotoví zdravotnickou pomůcku dle předpisu a nemá dioptricky vadu, je správně nacentrována, je správně inklinace, může v klidu poslat zákazníka zpět k lékaři a údajnou reklamaci ani neřešit.

Závěr: V žádném případě tedy nelze tvrdit, že dioptrické brýle jsou běžným spotřebním zbožím na které se vztahuje bez výhrad právo z vadného plnění po dobu 24 měsíců. Od 1. dubna 2015 je účinný nový zákon o zdravotnických prostředcích, dioptrické brýle jsou považovány za zdravotnický prostředek ve smyslu tohoto zákona .

Další problematikou, kterou bohužel v této souvislosti budeme řešit je údržba, opravy a úpravy. Tyto činnosti se řídí bez výhrad stejným režimem, jako zhotovení určité věci na zakázku, tedy smlouvou o dílo a vše, co s tím souvisí. V tomto ohledu je třeba konstatovat, že se zákonodárce také příliš nevyznamenal. Šest měsíců od doby, kdy jste provedli některý z výše uvedených úkonů na jakýchkoliv brýlích – tedy třeba i donesených hotovkách, nesete odpovědnost za vady. Dle mého názoru jsme pouze v režimu smlouvy o dílo, kdy je třeba zjevné vady vytknout okamžitě, skryté lze uplatnit ve lhůtě 2 let.

Určitou možností, jak se této odpovědnosti zbavit je:

§ 2103

Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

§ 2170

Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil.

.. kdy je vhodné, aby kupující (objednatel) potvrdil – nejlépe písemně, že o vadě ví a přesto s uzavřením smlouvy souhlasí. Souhlas s takovým postupem, jedná-li se o vady „polotovaru“, který si zákazník přinesl. Zde je dokonce povinnost zhotovitele upozornit na nevhodnou povahu, resp. vady věci, která je potřebná pro zhotovení díla. Potom lze uplatnit i ustanovení o způsobu provádění díla:

§ 2594

(1) Zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.
(2) Překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě.

(4) Zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.

Zpracoval: PhDr. Ing.Jindřich Hanzlíček, DiS.
Materiál konzultován s právními experty Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR.