Reklamace v oční optice

Nový občanský zákoník (89/2012 v účinnosti od 1.1.2014) používá pojmy „záruka“ či „záruční doba“ v omezené míře a to pouze v souvislosti § 2113 a násl. a § 2619, kdy se k tomu prodávající (zhotovitel) dobrovolně zavazuje. Obecně pracuje s pojmy „právo z vadného plnění“, „právo z vady“, „jakost při převzetí“. V současné době panuje nejistota právních výkladů, nejsou zatím právní precedenty, zjednodušeně lze říci, že zboží by se mělo reklamovat do šesti měsíců, kdy je výhodnější postavení spotřebitelů v případném soudním sporu výslovně upraveno v § 2161 odst. 2 občanského zákoníku. (Doslova: “(2) Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.”)

Je třeba rozlišit režim kupní smlouvy a smlouvy o dílo. V případě kupní smlouvy má kupující možnost oznámit vady ve lhůtě 6 měsíců od převzetí (s výjimkou případu uvedeného níže
v ustanovení § 2103). V případě smlouvy o dílo je třeba vytknout zjevné vady při převzetí díla (viz níže uvedené ustanovení § 2605). U výroby brýlí dochází k prolínání obou typů smluv, jak je správně vysvětleno níže.

Koupi na zkoušku je třeba výslovně sjednat, neaplikuje se automaticky.

V případě zhotovení určité věci na zakázku se občanský zákoník řídí smlouvou o dílo:

§ 2586 Základní ustanovení
(1) Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele

dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

§ 2587

Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

§ 2604

Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

§ 2605

(1) Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.
(2) Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

§ 2615

(1) Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

Zhotovení věci na zakázku je zvláštním druhem smlouvy o dílo. Již ze samotného názvu je patrné,že v případě zhotovení věci na zakázku,má objednatel zájem na zhotovení věci,která bude mít jím určené vlastnosti a není tak běžně dostupná k zakoupení(skříň na míru, dioptrické brýle,ušití šatů).Zásadní rozdíl mezi kupní smlouvou tak je ten,že věc v době uzavření smlouvy ještě neexistuje.Uzavřením tohoto typu smlouvy o dílo vzniká objednateli

právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky věc zhotovil a povinnost zaplatit zhotoviteli cenu za zhotovení věci.

Jinak řečeno

Zhotovení brýlí se tedy řídí v první řadě smlouvou o dílo, ovšem to se týká zejména zábrusu,dioptrických hodnot,centrace a podobně,tedy parametrů brýlí. Obecně lze říci – činnost optika probíhá v režimu smlouvy o dílo, případné vady je třeba vytknout ihned při převzetí. Ostatní vady zakázky jako je například kvalita obruby, se bude řídit ustanoveními OZ o koupi zboží(kupní smlouvy). Zde zákonná odpovědnost za vady u spotřebního zboží nadále trvá dva roky. Ve všech případech se však vada projevená do 6 měsíců považuje za vadu, kterou zboží mělo od počátku.V dalších měsících je právo zákazníka z vadného zboží již oslabeno tak, že musí prokázat zda nemá na vadě zboží podíl svým zacházením. V žádném případě již tedy neplatí dvouletá záruka tak, jak platila do 31.12.2013. Záruku je možno sjednat, a to na jakoukoli délku. Pozor, pokud výrobce obrub garantuje například na reklamním letáku, že obruba si své vlastnosti uchová po dobu 3 let, jde o jednostranné a závazné prohlášení o záruce.

Pokud tedy nebude objednatel brýle reklamovat do šesti měsíců, právo z vadného plnění má poměrně omezené, neboť by musel prokázat, že výrobek měl vadu již při předání a že za ni odpovídá prodávající (zhotovitel). Zatím nejsou k dispozici rozhodnutí soudů, ovšem dá se předpokládat, že reklamovat po více jak šesti měsících brýle může být velice obtížné, neboť nositel bude muset dokazovat, proč si nefunkčnosti zhotoveného díla nevšiml dříve (§2605).

U brýlí zhotovených dle lékařského předpisu je reklamace ještě komplikovanější, když je dílo zhotovené na písemnou objednávku objednatele. Zde, pokud optik zhotoví zdravotnickou pomůcku dle předpisu a nemá dioptricky vadu, je správně nacentrována, je správně inklinace, může v klidu poslat zákazníka zpět k lékaři a údajnou reklamaci ani neřešit.

Závěr: V žádném případě tedy nelze tvrdit, že dioptrické brýle jsou běžným spotřebním zbožím na které se vztahuje bez výhrad právo z vadného plnění po dobu 24 měsíců. Od 1. dubna 2015 je účinný nový zákon o zdravotnických prostředcích, dioptrické brýle jsou považovány za zdravotnický prostředek ve smyslu tohoto zákona .

Další problematikou, kterou bohužel v této souvislosti budeme řešit je údržba, opravy a úpravy. Tyto činnosti se řídí bez výhrad stejným režimem, jako zhotovení určité věci na zakázku, tedy smlouvou o dílo a vše, co s tím souvisí. V tomto ohledu je třeba konstatovat, že se zákonodárce také příliš nevyznamenal. Šest měsíců od doby, kdy jste provedli některý z výše uvedených úkonů na jakýchkoliv brýlích – tedy třeba i donesených hotovkách, nesete odpovědnost za vady. Dle mého názoru jsme pouze v režimu smlouvy o dílo, kdy je třeba zjevné vady vytknout okamžitě, skryté lze uplatnit ve lhůtě 2 let.

Určitou možností, jak se této odpovědnosti zbavit je:

§ 2103

Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

§ 2170

Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil.

.. kdy je vhodné, aby kupující (objednatel) potvrdil – nejlépe písemně, že o vadě ví a přesto s uzavřením smlouvy souhlasí. Souhlas s takovým postupem, jedná-li se o vady „polotovaru“, který si zákazník přinesl. Zde je dokonce povinnost zhotovitele upozornit na nevhodnou povahu, resp. vady věci, která je potřebná pro zhotovení díla. Potom lze uplatnit i ustanovení o způsobu provádění díla:

§ 2594

(1) Zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.
(2) Překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě.

(4) Zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.

Zpracoval: PhDr. Ing.Jindřich Hanzlíček, DiS.
Materiál konzultován s právními experty Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR.