Trachom (z starořeckého “hrubé oko”) je infekční onemocnění oka a nejčastější světová příčina infekčního oslepnutí. Celosvětově trpí 84 milionů lidí aktivní infekcí a přibližně 8 milionů má v důsledku tohoto onemocnění poškozený zrak.
Obsah
Příčiny
Trachom je způsobován bakterií Chlamydia trachomatis a přenáší se přímým kontaktem se sekrety oka, nosu a krku postižených osob nebo kontaminovanými předměty, například ručníky nebo žínkami, které přišly do kontaktu s těmito sekrety. Nemoc mohou mechanicky přenášet také mouchy. Neléčené, opakované infekce trachomem vedou k entropiu (vychlípení víček) – bolestivé formě trvalé slepoty, kdy jsou víčka otočena dovnitř, takže řasy škrábou rohovku. děti jsou k této infekci náchylnější, protože mají tendenci se snadno zašpinit, nicméně oslepnutí nebo vážnější příznaky se obvykle před dospělosti neobjevují.
Oslepující endemický trachom se vyskytuje v oblastech se špatnou úrovní osobní a rodinné hygieny. S rozšířením trachomu je nepřímo spjato mnoho faktorů, například nedostatek vody, absence toalet nebo latrín, obecná chudoba, mouchy, těsná blízkost dobytka, shromažďování lidí atd. Ovšem konečnou běžnou cestou přenosu jsou špinavé obličeje u dětí, které napomáhají častému přenosu oční infekce z jednoho dítěte na jiné. Nejčastěji dochází k přenosu v rámci rodiny.
Tupozrakost nebo-li amblyopie je funkční vada zraku, která postihuje zpravidla jedno oko a projevuje se snížením zrakové ostrosti jednoho oka, čímž dochází k porušení vidění oběma očima, takzvané binokulární vidění. Postižený tedy nemůže vnímat hloubku, nevidí svět trojrozměrně. Choroba postihuje jedno až pět procent populace.
Tupozrakost vzniká v dětství často jako důsledek šilhání nebo velkého rozdílu refrakčních chyb oka. Pokud oči nepozorují stejné body v prostoru, mozek se s tím vyrovná tak, že jedno z očí přestane využívat. Postižený tak sice nevidí dvojmo, ale nevnímá hloubku.
Zánět spojivek (konjunktivitida) je zánětlivé onemocnění spojivky. Způsobuje zrudnutí oka, pálení či slzení.
Příčiny
Příčinou zánětu spojivek je infekce (bakteriální, virová) nebo alergie. Při alergické konjunktivitidě obvykle nevzniká hnis a oko je nateklé.
Infekční zánět spojivek
Bakteriálním původcem konjunktivitidy může být například Staphylococcus aureus , ale i jiné bakterie, ve velmi vážných případech (tzv. trachom) to jsou chlamydie. Z virů to mohou být různé spalničkové viry nebo viry působící záněty horních cest dýchacích.
Alergický zánět spojivek
Alergickou reakci ve spojivkách může způsobit množství alergenů, např. kosmetika, roztoky ke kontaktním čočkám nebo pyl.
Keratokonus je nemoc postihující rohovku oka. Dochází k deformaci rohovky oka a jejímu mnohačetnému vyklenutí a změně tloušťky v příčném řezu rohovkou. Změna tvaru rohovky má za následek zhoršení vidění. Z počátku je progres zcela nepatrný. Postižený se v dlouhodobém smyslu na zhoršování svého zraku dobře adaptuje a nápravě neklade velký význam. Postupem času však zjišťuje, že náprava je nezbytná, neboť se zhoršuje více vidění na dálku a mnohdy dochází k dezorientaci a zmenšování vzdálenosti pro tak zvané smyslové uspokojení, jaké lidské oko bezesporu nabízí, pokud je zdravé. Korekce je zpočátku řešena brýlemi. Postupem času je už ale nezbytná korekce tvrdými čočkami, nebo operace.
Progres u této nemoci se uvádí jako individuální, to znamená, že u každého jedince se progres může zastavit v jiné fázi. Většinou se korekce uvádí jako dočasná. K úplnému vyléčení v podstatě nemůže dojít, proces je nevratný.
Šeroslepost (nyctalopia) je nemoc oka, která se projevuje zhoršeným nebo zaniklým viděním za šera. Vzniká v důsledku poruchy funkce sítnicových tyčinek. Příčiny mohou být dědičné, ale takto se může projevovat i nedostatek vitamínu A. Při šerosleposti velmi příznivě působí preparáty z výtažků borůvek, kdy dochází ke zvýšené citlivosti na světlo, k regeneraci očního purpuru a vidu.
Barvoslepost (daltonismus) je porucha barevného vidění lidského oka. Její odborný název je odvozen od jména anglického přírodovědce Johna Daltona, který touto poruchou sám trpěl a vědecky ji popsal.
Barvoslepost má několik typů podle toho, jakou barvu člověk nevnímá. Zřídka se vyskytuje barvoslepost na všechny barvy (černobílé vidění). Nejčastějším případem je neschopnost rozlišit červenou a zelenou barvu, méně častá je barvoslepost na žlutou a modrou.
Barvoslepost se dá odhalit pomocí speciálních schémat.
Šilhání (odborně také strabismus) je oční vada, kdy oči nehledí rovnoběžně a jedno se odchyluje od běžného směru. Touto vadou zraku se zabývá ortoptika.
Tato vada může být zjevná (heterotropie) nebo skrytá (heteroforie – projevuje se např. při únavě nebo při zakrytí zdravého oka a jeho následném odkrytí). Může být způsobena poruchou některé ze složek jednoduchého binokulárního viděnípředevším do věku 7 let. Jednoduché binokulární vidění je schopnost vidět obraz jednoduše.
Při šilhání je důležité tuto vadu u dětí objevit a léčit včas (maximálně do 7 let věku). Pokud se šilhání neléčí, může skončit tupozrakostí (amblyopií) uchýleného oka a ztrátou jednoduchého binokulárního vidění. Porušena může být optická složka (refrakční vady, zákaly optických medií, ptóza víčka, dlouhotrvající zakrytí oka), senzorická složka (vrozené i získané poruchy sítnice a zrakové dráhy), motorická složka (porucha okohybných svalů, asymetrie orbity) a centrální složka (porucha vyšších mozkových center). Často se jedná o kombinovanou poruchu jednotlivých složek.
Operační pole při chirurgickém řešení strabismu.
Uchýlené oko může směřovat následujícími směry:
dovnitř (nasálně) – esotropie, esoforie
ven (temporálně) – exotropie, exoforie
nahoru – hypertropie, hyperforie
dolů – hypotropie, hypoforie
Smíšená porucha vertikálních a horizontálních svalů:
Šedý zákal (katarakta) pochází z řeckého slova kataraktes a nebo také katarrhaktes, které je odvozeno z původního slova katarassein, což znamená “padat dolů”, neboť Řekové přirovnávali kataraktu k vodopádu. (kata – dolů, arassein – padat). V latinském názvosloví se katarakta nazývala portcullis, což v překladu znamená padající brána.
Katarakta je nemoc oka, kdy se čočka zakalí a pacient vidí, jako by se díval přes špinavé sklo nebo pomalu zamrzající okno. Nemoc se dnes léčí nahrazením zakalené lidské čočky tenkou umělou čočkou. Ve světě je dnes i přes pokročilou moderní léčbu stále jednou z hlavních příčin slepoty v rozvojových zemích. Podle WHO je šedý zákal celosvětově zodpovědný za 48% případů slepoty v dospělosti (okolo 18 miliónů lidí).
Příčina a druhy
Šedý zákal je nejčastěji způsoben stárnutím, tzv. senilní katarakta. Tento typ tvoří naprostou většinu operovaných šedých zákalů. Dědičnost může ovlivnit, jestli šedý zákal vznikne dříve nebo později. Základního vyvolavatele však medicína dosud nezná, proto není možno stanovit ani jednoznačnou prevenci. Onemocnění se považuje za multifaktoriální (více příčin), kromě věku hraje úlohu pohlaví (častěji ženy), rasa (černoši), kouření, cukrovka, složení stravy, míra znečištění ovzduší a další.
Šedý zákal může vzniknout také v důsledku trvalého užívání některých léčiv (hlavně kortikosteroidů) nebo v důsledku jiného celkového nebo očního onemocnění. Jedná se pak o tzv. komplikovanou kataraktu.
Další příčinou vzniku šedého zákalu je proběhlý úraz oka, těžší oční zánět, nádor oka, metabolická a systémová onemocnění.
Oboustranný šedý zákal jako součást syndromu vrozených zarděnek
Jinou příčinou, u vrozené katarakty, může být dědičnost nebo infekce matky v době těhotenství. Jde o tzv. kongenitální kataraktu.
Příznaky zamlžené vidění, rozostřené vidění, neostrý obraz, hlavně při pozorování předmětů do dálky
nepříjemné oslňování a citlivost na silnější světlo (například na sluneční světlo)
oslňování při nočním řízení automobilu
barvy nejsou tak syté jako na druhém oku, lámou se, mají jinou intenzitu a odstín
při pohledu jedním okem se předměty jeví zdvojené až ztrojené
Šedý zákal se nedá ani zastavit ani zpomalit jakoukoliv terapeutickou intervencí. U šedého zákalu dochází k metabolickým změnám uvnitř lidské čočky, následnému zkalení periferní a následně optické části čočky. Nedá se léčit jinak než chirurgicky. Operaci vždy indikuje oftalmologa provádí se, pokud katarakta snižuje kvalitu vidění natolik, že obtěžuje osobní nebo pracovní život nebo pokud je to nutné z jiného léčebného důvodu – např. u určitých typů glaukomu(zeleného zákalu). Operace se provádí v tzv. topické anestézii. Ta spočívá v kapání anestetických kapek na rohovku a spojivku, čímž dochází ke znecitlivění oka. Zkalené jádro čočky se odstraňuje rozmělněním jádra čočky speciálním ultrazvukem a odsáváním částeček jádra vakuem a řízeným podtlakem z oka. Do zbylého průhledného čočkového pouzdra, které v oku zůstává, se vkládá umělá nitrooční čočka. Umělá čočka nahrazuje dioptrickou sílu odstraněné lidské čočky a je předem spočítána na speciálním přístroji. Umožňuje tak ostré vidění i po operaci. Volbou dioptrické síly umělé čočky se může odstranit krátkozrakost nebo dalekozrakost. Ke stabilizaci vidění dochází většinou za 2 až 4 týdny po operaci.
K odstranění šedého zákalu se využívá i femtosekundový laser. Laser nahrazuje plně či částečně při operaci ultrazvuk, ostré nástroje a skalpel. Femtosekundový laser je zásadně přesnější a jemnější než lidská ruka chirurga a ultrazvuk. Laser je až 10x přesnější než člověk a až o 96% šetrnější než ultrazvuk.
Astigmatismus (tzv. cylindrická oční vada) je refrakční vada, způsobující nepřesné zaostření světla na sítnici. Vyskytuje se také často společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.
V tomto případě nemá rohovka pravidelný kulový tvar, ale je v jedné ose nebo v obou dvou více či méně zakřivená. Tudíž místo toho, aby se mohly paprsky světla ze všech směrů spojit do jednoho ohniska na sítnici (v ideálním případě bodu), vzájemně se míjí a na sítnici se potom projeví jako různě velké a zakřivené plošky.
Příznaky
I když mírný astigmatismus může být asymptomatický, mohou vyšší stupně astigmatismu způsobovat příznaky jako rozmazané vidění, šilhání, astenopie, únava nebo bolesti hlavy. Některé studie poukázaly na souvislost mezi astigmatismem a vyšší prevalencí migrény, bolesti hlavy. Astigmatismus má také vliv na prostorové vnímání.
Například při sledování 3D filmů se lidé s astigmatismem mohou dívat pouze přes čočky či brýle, které korigují vadu. Bez korekce vady film nevidí prostorově. Toto se týká zejména lidí s vadou, kterou vidíte na obrázku pojmenovanou jako “compromise” a “horizontal”.
Korekce
Tato vada se běžně koriguje torickými (toroidními) čočkami: Jejich optický vliv lze realizovat (obdobou objektivu) jako součet vlivů běžné kulové (sférické) čočky a válcové (cylindrické) „čočky“. Sférická čočka je nezávislá na orientaci: Pootočení podle její jediné osy nemá na vidění vliv.
Cylindrické čočky lomí světlo pouze podle jedné osy – typicky svislé (180 stupňů) nebo vodorovné (90 stupňů), ale může jít o jakýkoli úhel.
Korekční pomůcky pouze pomáhají lepšímu vidění, samo oko ale nijak neléčí.
Notace
Oční lékař vyplňuje tyto korekční parametry do předpisu. Například korekce:
−3 dtp (sph.) a +2 dpt (cyl.) / 180° (silná korekce krátkozrakosti svisle zeslabená válcovou spojkou) a
−1 dtp (sph.) a −2 dpt (cyl.) / 90° (slabší korekce krátkozrakosti vodorovně dále podpořená válcovou rozptylkou)
Aby tato záměnnost cylindru platila, musí se doplnit sféra, změnit znaménko cylindru a úhel cylindru otočit o dalších 90°.
Kontaktní čočky
Torická čočka lomí světlo v jedné ose jinak než ve druhé (kolmé). Tím lze vyrovnat hlavní nepravidelnost rohovky, ale optická korekční pomůcka musí být vůči oku a jeho vadě správně orientovaná. V případě brýlí je správná souosost zajištěna už zábrusem čočky do rámečku obrouček, avšak v případě kontaktních čoček není, jak tuto orientaci stanovit.
Právě nasazená čočka se tedy vůči vadě nachází v nedefinovaném úhlu. Má být vlastností čočky, že se sama časem, vlivem mrkání, stočí do správné polohy. Cylindrická korekce je totiž závislá na úhlové orientaci, takže zpočátku (po nasazení) se astigmatismus může jevit jako ještě horší než bez korekční pomůcky (při pootočení náhodou právě o 90° se okamžité vidění zhorší nejvíce), případně bez zlepšení (při pootočení o 45°).
Složité vady Korekce nepravidelností rohovky cylindrickou čočkou je pouze nejjednodušší případ, kdy má rohovka ne kruhový, ale spíše eliptický tvar (prostorově předek toroidu, jako styk pneumatiky s vozovkou). Astigmatické vady ale mohou být složitější – podle vícera os (např. jako čtyřlístek) nebo dokonce důlkové. Kombinace cylindrických korekcí nebude fungovat: Superpozicí vznikne opět efekt jen jediného toru.
Kontaktní čočky ze skla se nepřizpůsobují rohovce a tedy ani jejím vadám: Meziprostory vzniklé na vnitřní straně zaplní slzy, svou vnější stranou tvrdá čočka nahradí optický povrch rohovky, tím se astigmatismus (nerovnosti) potlačí.
Schematické znázornění krátkozrakosti a její nápravy pomocí čočky
Krátkozrakost (lat. myopia) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají už před sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Zpravidla je na příčině příliš dlouhé oko, výjimečně je příčinou zvýšená lomivost optického aparátu oka. Hlavním projevem je špatná viditelnost postiženého na vzdálené předměty. Myopie se napravuje brýlemi s čočkou rozptylkou. Jejím opakem je dalekozrakost. Kromě brýlí je možné myopii korigovat také kontaktními čočkami nebo některou z metod refrakční chirurgie. Nejvhodnější metodou refrakční chirurgie ke korekci myopie je LASIK/LASEK event. implantace nitrooční čočky.
_PHIL_4284_lores.jpg)
