Onchocerciáza nebo také říční slepota je chronické parazitární onemocnění způsobené hlísticemi druhu Onchocerca volvulus. Vlasovci se přenáší na člověka štípnutím infikované černé mušky z rodu Simulius. Tato malá, ostře bodající muška se množí v rychle tekoucích řekách v tropickém a subtropickém pásmu Afriky. Tato nemoc sužuje lidi žijící v blízkosti takovýchto řek. Hlístice napadají i návštěvníky těchto lokalit a mohou v lidském těle přežívat po mnoho let, než se projeví příznaky nemoci. Po celé roky putují tělem, napadají orgány, včetně oka, kde mohou způsobit i naprosté oslepnutí.
Příčina a diagnóza
Parazitické hlístice jsou přenášeny štípnutím černé mouchy z rodu Simulium. Obvykle je zapotřebí četných štípnutí, než dojde k infekci. Tyto mouchy žijí v blízkosti řek, odtud název onemocnění. Jakmile se ocitnou uvnitř lidského organismu, červi vytváří larvy, které putují tělem ven na kůži. Zde mohou infikovat další černou mouchu, která člověka štípne. Existuje řada způsobů jak určit diagnózu, včetně: vložení biopsie kůže do běžného fyziologického roztoku a následně čekat než larva vyleze, pátrat po larvě v oku, a hledat stopy dospělých červů uvnitř boulí pod kůží.
Prevence a léčba
Vakcína proti tomuto onemocnění neexistuje. Prevencí je ochrana před štípnutím mouchy. To může zahrnovat použití repelentu hmyzu a patřičné oblečení. Mezi další snahy patří snaha o snížení populace much formou postřiku insekticidů. V mnoha oblastech světa přetrvává úsilí vymýtit tuto nemoc léčením celých skupin lidí dvakrát ročně. Infikované osoby jsou léčeny podáváním léku Ivermectin každých šest až dvanáct měsíců. Tato léčba dokáže účinně zabít larvy, ale nezabije dospělé jedince červa. Zdá se, že lék doxycyklin, který hubí příbuznou bakterii nazvanou Wolbachia, oslabuje hlístice a někteří ho rovněž doporučují.Podkožní boule mohou být také odstraněny operativním zákrokem.
Objev původce slepoty
V roce 1875 irský lékař vojenského námořnictva John O’Neill (1848–1913), který působil v nemocnici Addah Fort na Zlatém pobřeží v dnešní Ghaně, prozkoumal a popsal miniaturní larvu vlasovce, jejíž velikost je 0,25 mm jenž způsobovaly svědění kůže, označované místními lidmi jako kru-kru, které je jedním z charakteristických znaků onchocerciázy.
Epidemiologie a historie
V roce 1974 rozšíření onchocerciázy, zvláště v západní Africe, přimělo Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) k zahájení rozsáhlé kampaně k eliminaci této choroby. Na počátku programu trpěl v západní Africe touto nemocí více než milion lidí, 100 000 z nich mělo chronické oční problémy a 35 000 bylo slepých. Součástí programu na kontrolu onchocerciázy (OCP) bylo omezení lokálního výskytu muchničky s využitím rozprašování larvicidů nad řekami z letadel, podáváním léku Ivemercin nebo Mectizan a stěhování lidí z oblastí s vysokým rizikem.
Kolem 17 až 25 milionů lidí je nakaženo říční slepotou, z nichž přibližně 0.8 milionů trpí částečnou ztrátou zraku.Většina infekcí se vyskytuje v subsaharské Africe, ačkoli případy byly také hlášeny v Jemenu a izolovaných oblastech Střední a Jižní Ameriky. V roce 1915, lékař Rodolfo Robles poprvé učinil spojitost mezi tímto červem a chorobou očí.
Zdroj Wikipedie